12 úkolů • jedno vyšetřování • pojmy vysvětlené přímo v práci

PŘÍPAD JAVOROV

Na sociálních sítích se šíří zpráva, že město Javorov tajně prodalo veřejný park developerovi, chystá se kácení a radnice vše zatajuje. Během vyšetřování se naučíš rozlišovat hoax, dezinformaci, misinformaci, clickbait, deepfake a další pojmy mediální gramotnosti.

Nemusíš stihnout všech 12 úkolů. Pracuj postupně shora dolů. Kdykoli můžeš kliknout na Stáhnout práci a odevzdat vše, co už máš vyplněné.

Jméno / jména

Než začneš

Nejdůležitější pojmy v jedné minutě

Nemusíš se je učit nazpaměť. V každém úkolu se příslušný pojem znovu vysvětlí.

HOAX
Nepravdivá nebo vymyšlená zpráva, která se šíří hlavně mezi lidmi. Často chce šokovat nebo přimět ke sdílení.

Misinformace
Nepravdivá informace šířená bez úmyslu škodit. Člověk jí může sám věřit.

Dezinformace
Nepravdivá nebo zavádějící informace šířená záměrně, aby někoho ovlivnila.

Poplašná zpráva
Zpráva, která vyvolává strach nebo paniku tvrzením o nebezpečí. Může být pravdivá i nepravdivá, ale u neověřených poplachů je potřeba zvláštní opatrnost.

Clickbait
Titulek nebo náhled vytvořený hlavně proto, aby člověk klikl. Často přehání a pracuje s emocemi.

Deepfake
Pomocí AI vytvořený nebo upravený obraz, video či zvuk, který realisticky napodobuje skutečného člověka.

Virální příspěvek

Nejdřív zpomal

🎣

Clickbait

Clickbait je titulek nebo formulace, která se snaží hlavně získat tvou pozornost a kliknutí. Používá silná slova, tajemství, šok nebo strach.

Příklad: „Tohle vám radnice nechce říct!“ je clickbaitovější než „Rada města projednala opravu kanalizace“.

🌳

@JavorovBezCenzury

dnes 7:42 • účet založen před 12 dny

„Je rozhodnuto! Radnice tajně prodala Park U Lípy developerovi. Do měsíce začnou kácet stromy. Sdílejte, než to smažou!“

❤️ 4 800 💬 936 ↗ sdíleno 2 100×

Napiš alespoň 4 věci, které bys potřeboval/a ověřit, než příspěvku uvěříš. Které části příspěvku působí jako clickbait nebo emoční nátlak?

Silná emoce není důkaz. Čím víc tě příspěvek nutí okamžitě reagovat, tím větší smysl má zpomalit a hledat zdroj.

Pojmy, které se pletou

Hoax, misinformace, dezinformace, poplašná zpráva

📨

Hoax

Vymyšlená nebo nepravdivá zpráva, která se šíří dál. Často obsahuje výzvu „pošli všem“ nebo „sdílej, než to smažou“.

🤷

Misinformace

Nepravdivá informace šířená bez úmyslu klamat. Například když člověk sdílí starou fotografii a myslí si, že je aktuální.

🎯

Dezinformace

Nepravdivá nebo zavádějící informace šířená záměrně s cílem ovlivnit ostatní.

🚨

Poplašná zpráva

Zpráva, která varuje před nebezpečím a vyvolává strach nebo paniku. U neověřené poplašné zprávy je nutné hledat oficiální potvrzení.

Situace A: Student sdílí starou fotografii povodně a myslí si, že vznikla dnes.

Jaký pojem se hodí nejlépe a proč?

Situace B: Autor ví, že park prodaný není, ale záměrně zveřejní opačné tvrzení, aby poškodil vedení města.

Jaký pojem se hodí nejlépe a proč?

Situace C: Řetězová zpráva tvrdí „dnes večer unikne jedovatý plyn, nevycházejte ven!“ bez uvedení zdroje.

Které dva pojmy se zde mohou překrývat?

Situace D: Zpráva „WhatsApp bude od zítřka zpoplatněný, pošli to 10 lidem a zůstane zdarma“.

Jak se takové zprávě obvykle říká?

A = misinformace. B = dezinformace. C může být poplašná zpráva a zároveň hoax, pokud je vymyšlená. D je typický hoax.

Původní zdroj

Dojdi co nejblíž k originálu

📄

Primární zdroj

Primární zdroj je původní dokument, záznam nebo výpověď vzniklá přímo u události. Sekundární zdroj o ní teprve informuje.

Příklad: Zápis rady města je primární zdroj. Blog, který zápis komentuje, je sekundární zdroj.

A – komentář

„Moje teta pracuje na úřadě a říká, že už je to podepsané.“

B – blog

„Podle sociálních sítí město zřejmě připravuje prodej parku.“

C – zápis rady města

„Pronájem části pozemku na 6 měsíců jako stavební zázemí při opravě komunikace.“

Který zdroj je nejblíž původnímu rozhodnutí a proč? Proč ani primární zdroj nestačí jen „vidět“, ale musíme ho také správně přečíst?

Nejdůležitější je zjistit, co zdroj skutečně říká. Zde se mluví o dočasném pronájmu části pozemku, nikoli o prodeji celého parku.

Vystřižený citát

Pravdivá věta může klamat

🧩

Kontext

Kontext jsou okolní informace, které pomáhají správně pochopit význam výroku, fotografie nebo události.

Příklad: „Škola bude zavřená“ zní jinak než „Škola bude zavřená dvě hodiny kvůli opravě vody“.

Na sociálních sítích koluje výřez:

„… ano, část parku bude muset být na určitou dobu uzavřena …“

„Kvůli opravě kanalizace bude technika potřebovat přístup. Ano, část parku bude muset být přibližně šest týdnů uzavřena. Nejde o prodej ani trvalé omezení.“

Je vystřižená věta pravdivá? Je zároveň zavádějící? Vysvětli. Napiš vlastní příklad věty, která bez kontextu může vyznít jinak.

Manipulace nemusí spočívat ve vymyšlené větě. Někdy stačí pravdivou větu vystřihnout z okolního textu.

Fakt, názor, manipulace

Ne všechno je „pravda nebo lež“

✅

Fakt

Tvrzení, které můžeme ověřit podle důkazů. Např. „Jednání rady bylo 5. října.“

💬

Názor

Osobní hodnocení nebo postoj. Např. „Uzavření parku je špatný nápad.“ Názor nemusí být „pravdivý“ nebo „nepravdivý“ jako fakt.

🪄

Manipulace

Způsob podání informace, který má člověka ovlivnit – třeba vynecháním důležité části, silně emotivním jazykem nebo zkresleným grafem.

A) „Část parku bude uzavřena šest týdnů.“

B) „Je naprosto šílené zavřít park právě teď.“

C) „Radnice likviduje poslední zelené místo ve městě!“

A je ověřitelný fakt. B je názor. C používá silně hodnotící a přehánějící formulaci; může jít o manipulativní rámování.

Čísla a grafy

90 % lidí je proti!

📊

Reprezentativní vzorek

Skupina lidí vybraná tak, aby přibližně odpovídala celé skupině, o které chceme mluvit. Dvacet návštěvníků jedné stránky obvykle nereprezentuje celé město.

ANKETA: Souhlasíte s uzavřením části parku?

90 %

ANO

10 %

Hlasovalo: 20 návštěvníků stránky JavorovBezCenzury

Napiš alespoň 3 důvody, proč z této ankety nemůžeme říct, že „90 % obyvatel města je proti“. Jaké informace o průzkumu potřebujeme znát kromě procent?

U čísel vždy zjišťujeme: kolik lidí odpovídalo, kdo to byl, jak byli vybráni a jak přesně zněla otázka.

⏸️ První bezpečný bod pro odevzdání

Pokud hodina končí, už teď můžeš práci stáhnout. Tvoje odpovědi z prvních šesti úkolů se uloží do samostatného souboru.

Fotografie

Fotka může být pravá a přesto klamat

🔎

Reverzní vyhledávání obrázků

Nástroj, do kterého vložíš obrázek a hledáš, kde se stejný nebo podobný obrázek objevil dříve. Pomáhá zjistit jeho původ.

Příklad nástroje: Google Lens nebo jiné vyhledávání podle obrázku.

Stejný snímek se objevil už před dvěma lety v článku o rekonstrukci parku v jiném městě, 180 km od Javorova.

Co tento výsledek mění na hodnotě fotografie jako důkazu? Napiš 4 věci, které je dobré u fotografie ověřit.

U fotografie ověřujeme původ, datum, místo a kontext. „Pravá fotografie“ neznamená „pravdivý popisek“.

Kdo má z tvrzení prospěch?

Reklama a střet zájmů

💰

Střet zájmů

Situace, kdy může osobní nebo finanční zájem ovlivnit, co člověk říká nebo doporučuje.

📢

Sponzorovaný obsah

Obsah, za který autor dostal zaplaceno nebo jinou výhodu. Měl by být jasně označen jako reklama nebo spolupráce.

🏗️

@MestoBudoucnosti

58 tis. sledujících

„Nový developerský projekt u parku by Javorovu strašně prospěl. Konečně moderní město!“

V profilu je odkaz na developerskou firmu. Později zjistíš, že autor za propagaci firmy dostává zaplaceno.

Znamená placená spolupráce automaticky, že autor lže? Jak ale mění způsob, jak jeho tvrzení hodnotíš? Jak by měl být takový příspěvek podle tebe označen, aby čtenář věděl, o co jde?

Střet zájmů není důkaz lži. Je to ale důležitá informace o motivaci autora. Proto má být placená spolupráce přiznaná.

Účty a komentáře

Je za profilem vůbec člověk?

🤖

Bot

Účet ovládaný částečně nebo úplně automaticky. Bot může například opakovaně sdílet příspěvky, komentovat nebo vytvářet dojem, že nějaký názor podporuje hodně lidí.

@Javorov_23891

účet 2 dny • 0 vlastních fotek • 312 příspěvků za den

„PARK JE PRODANÝ!!!“ opakováno pod desítkami příspěvků.

@LenkaNovakova

účet 6 let • běžná historie příspěvků

„Nevím, co si o tom myslet. Má někdo zápis rady?“

@SaveJavorovNow

účet 3 dny • komentáře pouze k parku

Stejná věta zveřejněná 84× během hodiny.

Které profily ti připadají podezřelé a podle jakých znaků? Proč může velké množství automatických účtů zkreslit dojem, „co si lidé myslí“?

Podezřelý účet ještě nemusí být bot. Varovné ale může být extrémní tempo příspěvků, nově založený účet, opakování stejného textu a žádná běžná historie.

Audio a AI

Hlas zní opravdově. A co dál?

🎭

Deepfake

Deepfake je obraz, video nebo zvuk vytvořený či upravený pomocí umělé inteligence tak, aby realisticky napodoboval skutečnou osobu.

Důležité: dnes už deepfake nemusí mít „šest prstů“ nebo divné oči. Vzhled sám o sobě nestačí k ověření.

🔊 Přepis virálního audia:

„Park je prodaný. Veřejnosti to řekneme až po podpisu smlouvy. Kácení začne ještě letos.“

Audio zveřejnil anonymní účet. Není uvedeno místo, datum ani původní nahrávka.

Sepiš alespoň 4 kroky, kterými bys ověřoval/a pravost a kontext nahrávky. Proč nestačí říct „hlas zní přesně jako starostka“?

Hledáme původní soubor, autora, datum, delší záznam, oficiální vyjádření a nezávislé potvrzení. AI dokáže hlas napodobit.

Sociální sítě

Proč vidíš pořád totéž?

⚙️

Algoritmus

Soubor pravidel, podle kterých aplikace vybírá, co ti ukáže. Často sleduje, na co klikáš, co dokoukáš a co komentuješ.

🫧

Informační bublina

Situace, kdy člověk dlouhodobě vidí hlavně obsah podobný tomu, co už sleduje a čemu věří. Může pak mít pocit, že „všichni si myslí totéž“.

🧠

Konfirmační zkreslení

Přirozená tendence více si všímat informací, které potvrzují náš názor, a přehlížet ty, které mu odporují.

Situace: Tři dny sleduješ videa o „tajně prodaném parku“, dokoukáváš je do konce, komentuješ je a dáváš jim lajky. Aplikace ti začne nabízet další podobná videa.

Proč se to děje, i když aplikace neví, zda jsou videa pravdivá? Jak může informační bublina a konfirmační zkreslení ovlivnit tvůj názor?

Algoritmus většinou optimalizuje pozornost a zájem, ne pravdivost. Proto je dobré aktivně hledat i jiné zdroje a odlišné pohledy.

Závěrečné ověření

Teď jsi redaktor/ka ty

🔁

Ověřování z více zdrojů

Důležité tvrzení neověřujeme jen uvnitř jednoho článku. Otevřeme další nezávislé zdroje, hledáme původní dokumenty a porovnáváme, co se shoduje.

Jednoduché pravidlo: ZASTAV SE → ZJISTI ZDROJ → NAJDI PŮVOD → POROVNEJ JINDE → AŽ POTOM SDÍLEJ.

Na základě všech stop napiš ověřenou zprávu pro spolužáky (5–8 vět). Piš pouze to, co můžeš podložit. Vyjmenuj 3 nejsilnější důkazy, které jsi během práce našel/a. Jak bys jednou větou vysvětlil/a mladšímu spolužákovi rozdíl mezi hoaxem a dezinformací? Napiš svůj osobní „pětikrokový postup“, který použiješ příště u podezřelé zprávy.

Možný ověřený závěr: dostupné podklady potvrzují dočasné omezení části parku kvůli opravě. Neexistuje důkaz, že by byl celý park prodán developerovi nebo že by začalo kácení. Virální příspěvek spojil pravdivou informaci o dočasném uzavření s nepodloženými tvrzeními a emotivním jazykem.

Odevzdání

Stáhni si přehled práce. Soubor obsahuje všechny odpovědi, které jsi skutečně vyplnil/a – i když jsi nedošel/a až k úkolu 12.